Když jsem koupil svým dvěma klukům teepee z Fatry, netušil jsem, jak velkou radost tento dárek udělá. Ihned po příchodu jsem čelil frontálnímu útoku objetí a salvě otázek typu: „Co to neseš tatí? To je dáreček pro mě? Co je to teepee?“ Pochopil jsem, že bych asi strávil půl dne vysvětlováním a proto jsem se přesunul do pokojíčku a začal z plných plic nafukovat překvapení.
Když jsem koupil svým dvěma klukům teepee z Fatry, netušil jsem, jak velkou radost tento dárek udělá. Ihned po příchodu jsem čelil frontálnímu útoku objetí a salvě otázek typu: „Co to neseš tatí? To je dáreček pro mě? Co je to teepee?“ Pochopil jsem, že bych asi strávil půl dne vysvětlováním a proto jsem se přesunul do pokojíčku a začal z plných plic nafukovat překvapení.
Už během nafukování jsem viděl nedočkavé výrazy ve tvářích a úsměv linoucí se od ucha k uchu. Kluci se těšili, poskakovali, osahávali ještě nedokončenou stavbu a smáli se jako by před nimi stál cirkusový klaun. Po dokončení a sestavení teepee jsem už hrál druhé housle. Kluci se schovávali do „domečku“, přinesli si celou partu plyšových kamarádů a s chichotem zapínali suchý zip, kterým dosáhli naprostého nerušeného soukromí. I já jsem si konečně mohl oddychnout. Z pokojíčku se linuly zvuky radosti a občas i bojovné pokřiky divokého západu. Měl jsem klid, teď už jen něco připravit na jídlo a kontrolovat pitný režim malých Apačů, kteří zcela ignorovali okolí, tedy i mě.
Nic lepšího jsme si nemohli ani přát. Zábava a klid v jedné domácnosti jsou výjimečností, které se těžko dosahuje. Většinou si tento stav vybere daň ve formě vymalování stěn, tepování koberce a podobných dalších akcí, kterým předchází „podezřelé ticho“.
Celkem mě potěšilo i to, že klukům se z teepee moc nechtělo a chtěli si tam spolu udělat pelíšek. Vysloužil jsem si titul „Nejlepší tatínek“ a spokojeně jsem si šel dopít stále ještě teplou kávu.